Proč léčit SAD plnospektrálním světlem

SAD vzniká v důsledku nedostatku přirozeného světla v chladném období roku. Nejlepší způsob léčby proto představuje právě světlo – tzv. světelné boxy se k tomuto účelu s úspěchem používají už od 80. let minulého století. Ne všechna tato zařízení ovšem mají srovnatelný účinek.

Zcela nejdůležitějším parametrem, který bychom měli sledovat při koupi světelného boxu, je intenzita světla. Na základě výzkumů byla jako „terapeutické minimum“ stanovena hodnota osvětlenosti na tváři 2 500 luxů, platí ovšem, že s rostoucí hodnotou klesá potřebná doba terapie i určité uživatelské pohodlí – pokud máme k dispozici silnější zdroj, nemusíme při terapii být v jeho bezprostřední blízkosti a můžeme se věnovat většímu spektru různých činností. V lékařské praxi se proto obvykle používají světelné boxy s osvětleností 10 000 luxů.

Barvu a spektrální složení světla bychom stejně jako intenzitu neměli přehlížet. I tyto charakteristiky jsou totiž důležité jak pro vlastní účinnost v oblasti ovlivňování sekrece hormonu melatoninu (to je nejdůležitějším efektem světelných boxů při léčbě sezónních depresí), tak i pro individuální vnímání světla a celkového dobrého pocitu.

Vsaďte na bílou

Pokud jde o barvu, jako nejúčinnější se při léčbě SAD ukázalo bílé světlo. Výzkumy George Brainarda z roku 1990 například ukázaly, že je u lidí trpících sezónními depresemi o 50 % efektivnější než světlo žlutočervené. Druhou příčku co do účinnosti obsadilo světlo modré barvy a až daleko za ním se umístily barvy ostatní.

Není ovšem bílá jako bílá. Různé zdroje bílého světla totiž zdaleka nemusejí mít stejné spektrální složení, což může účinnost světelné terapie rovněž snižovat. Podle vědeckých výzkumů (např. Brainard, Gaddy et al., 1994) je totiž pro potlačení sekrece melatoninu zásadně důležitá přítomnost modrozelené vlnové délky světla. Fakt, že je světelný zdroj plnospektrální, přitom zajišťuje, že je v něm obsažena i tato složka, zatímco u neplnospektrálních zdrojů tomu tak být nemusí.

Některé studie provedené samotnými průkopníky světelné terapie (N. E Rosenthal, R. W. Lam) dokonce ukazují, že účinnost světelné terapie může vzrůst, pokud světelný box kromě bílého světla produkuje i malé množství UV záření, to však není nezbytně nutné a nedoporučuje se například lidem s některými očními nemocemi a zvýšenou fotosenzitivitou.

Co nejblíže slunci

Pokud jde o naši náladu, celkovou pohodu, dobrý pocit, ale i pracovní výkonnost, má v tomto směru naprosto nejlepší účinky přirozené denní světlo. Četné vědecké výzkumy (Heerwagen & Heerwagen, 1986; Leather, Pyrgas, Beale & Lawrence, 1998; Boyce, Hunter, & Howlett, 2003) například prokázaly, že zaměstnanci v kancelářích podvědomě upřednostňují pracovní místa blíže k oknům, cítí se na nich lépe, podávají lepší pracovní výkony a dokonce na nich pociťují větší uspokojení z vykonané práce. Přirozené sluneční světlo v průběhu studie nejenom vnímali jako mnohem příjemnější než běžné elektrické osvětlení, ale také se v jeho přítomnosti podstatně zlepšovala jejich nálada, soustředění i kognitivní funkce.

Plnospektrální světelné zdroje samozřejmě nikdy nemohou slunce nahradit. Snaží se však jeho záření co nejvěrněji napodobit, a proto jsou při léčbě SAD lepší volbou než jiné zdroje světla. Plnospektrální světlo má navíc i spoustu další příznivých účinků na fyzické a psychické zdraví: Některé studie (Wurtman, Holick) prokázaly jeho příznivý vliv na hladinu vitaminu D3, který zásadně ovlivňuje metabolismus vápníku a tedy i zdraví kostí a zubů, jiné potvrdily pozitivní účinky na imunitní systém (Noonan & DeFabo, 1994; Morison, 1983) či kardiovaskulární funkce včetně snížení krevního tlaku (Chance, 1983). Další výzkumy dokonce poukázaly na schopnost plnospektrálního světla snížit u dětí projevy hyperaktivity a agresivity (Mayron et al., 1974; Ott, 1976; Wohlfarth & Sam, 1982).