Světlo a lidské funkce

Jelikož většina lidí tráví dobu svého bdění uvnitř budov, a tím eliminují ze svého života sluneční světlo, podívejme se podrobněji na toto prostředí ve vztahu ke zdraví, produktivitě a obecně pocitu pohody.

Asi nejucelenější prací o účincích světla ( a i jiných faktorů ) na lidské funkce a vývoj člověka, byla průkopnická studie dr. Darella Boyda Harmona „ Koordinovaná třída“.

Dr. Harmon zahájil svou práci v roce 1938, kdy Texaský úřad zdraví inicioval dlouhodobý program na podporu zdraví školních dětí.

V počáteční fázi programu bylo třeba vytýčit všechny fyzické a psychologické problémy, týkající se těchto dětí. Sem byly zahrnuty též faktory z prostředí třídy, které by mohly mít vztah k problémům, případně k jejich vzniku přispívat. V prvních třech letech bylo monitorováno zhruba 160 000 školních dětí se zdravotními či výchovnými problémy, a zároveň bylo posuzováno přes 4 000 učeben. Hned prvotní analýza vstupních dat odhalila, že přibližně jedna polovina dětí trpěla v průměru dvěma viditelnými neduhy než opustila první stupeň školy. Když byly tyto neduhy porovnány se zkoumanými faktory v učebnách, zjistilo se, že mnohé obtíže měly vztah k fyziologickým činnostem, které jsou stimulovány světlem. Na základě těchto zjištění byly v roce 1942 zahájeny studie, které by pomohly vytvořit metody, jak ovlivňovat fyzické faktory v prostředí třídy. V roce 1946 byly výsledky všech studií zkombinovány a využity při plánování experimentálního centra, které by pomohlo ve třídách určit optimální osvětlení, lavice a celkový vzhled místnosti, za účelem dosažení co nejlepších školních výsledků při vyvinutí co nejmenšího úsilí. Zjištěné výsledky byly využity při provedení změn v jedné škole, a následně zde byla vytvořena experimentální studie.

Zdravotní problémy dětí, které byly zjištěny na začátku studie, byly znovu posouzeny na jejím konci. Přitom byl v mnoha problémových oblastech zjištěn velký pokles obtíží.

Uveďme příklady:

Kromě těchto nesporných zlepšení fyzického stavu dětí, byly zaznamenány též lepší výsledky ve výuce, ačkoliv při experimentu nedošlo k žádným změnám v rozvrhu či výukovém plánu, vzdělávací filosofii, ani metodice.

Studie dr. Harmona zřetelně ukázala, jak jsou často při výuce dětí přehlíženy jejich základní potřeby. Většina výzkumů se soustřeďuje primárně na studijní plány a jejich případné změny. Harmonova studie přitom demonstrovala těsný vztah mezi prostředím ve třídě a zdravím, případně schopností učit se, ačkoliv tento vědec se z hlediska světla soustředil hlavně na jeho distribuci, nikoli na jeho kvalitu.

Zdroj: Dr.Jacob Liberman