Pokracovani minuleho textu; A lahodné je světlo a očím dělá dobře vidět slunce. KAZATEL 11, 7 Před několika lety zveřejnila sovětská akademie věd („Transactions“, svazek 128, č. 4) nález doktora Michaila Walského. V inkubátoru na slepičí vejce nahradil běžný vzduch neškodným ušlechtilým plynem argonem. Embryo ve vejci po pár hodinách odumřelo. Pak použil vzduch, který měl normální obsah kyslíku, ale místo dusíku obsahoval argon. Tentokrát žila vejce 12 hodin. Nakonec byla vejce uložena ve vzduchu s normálním složením, jen s tím rozdílem, že atomy dusíku byly radioaktivní. Vejce absorbovaly tyto atomy dusíku a kuřátka se vylíhla. Dr. Victor Kawalski k nálezu Walského poznamenává: „Tím je dokázáno, že dusík, dosud považovaný za neaktivní látku, je ze vzduchu přizpůsoben a přeměněn v jednu z bílkovinných látek, které tvoří zvířecí organismus.“ Z vědeckých pokroků lze vidět, že celý materiální vesmír je jen znatelnou manifestací různých zhuštěných vlnových forem. Newyorský univerzitní profesor dr. H.H.Shelton píše: „Žijeme ve světě vibrací. Čím více se ponoříme do konečné struktury materie, tím zřejmějším se stává fakt, že mimo vlnové formy nic neexistuje. Elektron y, které se dlouho považovaly za nejmenší elementární částečky, jsou ve skutečnosti jen vlnovou formou a atom se skládá ze svazku takových vibrací.“ Dnes už se ví, že ke každé známé částici existuje antičástice; pokud se sejdou, jsou obě beze stopy zničeny. To samé probíhá, když se ve fázi přesunou dvě stejné zvukové vlny za určitých geometrických podmínek. Dvě vlnové formy se mohou sloučit a znovu vytvořit. Komplexní vlnová forma se dá filtrovat na jednodušší složení. V jaderné fyzice se toho dosáhlo pomocí urychlovače částic. V lidském těle mohou být reakce tohoto druhu vyvolány použitím nízké biologické energie a nejpřesnějších bionukleárních sil. L. Kervan ukazuje, že tvorba vápníku ze sloučeniny bikarbonátu sodného a vápníku vyžaduje přibližně 4 volty energie. Ty by mohlo dodat slunce ultrafialovým paprskem 3000 angstromů (pozn.: 1 angstrom = 10^(-10) m). Z jiných experimentů je vidět, že materie je tvořena zhušťujícím účinkem buněčné geometrie ze slunečního záření. Kervanovo vysvětlení zní: „Střeva snižují přívod dusíku pod úroveň normálního vylučování. Vyloučené množství zůstává větší než dodané celkové množství. Protože potravou nemůže být dodán žádný dusík, musí existovat endogenní tvorba.“ Dr. Emma Dietz z Harvardské univerzity v „Journal of Chemical Education“ píše: „Chlorofyl přijímá sluneční energii a používá ji neznámým způsobem k tvorbě cukru, škrobu a proteinů.“

Považuje za nepochopitelné, že chlorofyl a hemoglobin mají téměř zcela totožnou strukturu a přesto mají zcela rozdílné úlohy: „Kvůli pomalému vývoji chemických vlastností obou těchto barviv se musíme až divit, že dvě látky tak zcela rozdílného původu a rozdílné funkce jsou si strukturou navzájem tak podobné.“ Je taková diskrepance mezi strukturou a funkcí vůbec možná? Já myslím, že ne. Podle mého názoru dokáže hemoglobin, barvivo červených krvinek, nesporně díky přísunu potravy, avšak v čistém ovzduší ve výškách, udržovat hospodaření těla v rovnováze tím, že přeměňuje sluneční paprsky na podstatné výživné paprsky. Živiny jsou zachycené sluneční paprsky, které tvoří základ výživy. Mnoho lidí, kteří se obešli bez jakékoli potravy, jsou toho důkazem. Rostlinná říše se skládá ze „světložravců“. Existuje i několik vysoce vyvinutých, oduševnělých lidí, kteří jsou rovněž „slunečními světložravci a vzduchožravci“. Na hemoglobin bohatá krev se při setkání se světlem mění, když nastoupí svou cestu od kůže prozářené sluncem a přinese světlo tmavému nitru těla. Kůže je orgánem přizpůsobení světelných živit, jak jsou plíce orgánem pro příjem vzdušné potravy. Všechno jsou vibrace; ve světle a v jeho spektru tkví tajemství veškerého života. Vzduch, který dýcháme, je nasáklý silou světla, barvou a životní energií, pranou, která život vytváří a uchovává. Bereme tuto životní sílu potravinám, které jíme, vodě, kterou pijeme, vzduchu, který dýcháme. Když prostor prostoupí vlna světla, vytvoří určitý rytmus, harmonickou vibraci éterické látky. Trojice barev červená, žlutá a modrá odpovídá základním prvkům vodíku, uhlíku a kyslíku. Chemikálie a minerály tu jsou, protože se projevuje barva slunečních paprsků. Když dýcháme, přijímáme pranu, kosmické paprsky a sluneční paprsky, nejen kyslík a další chemické složky. Zdroj všeho pozemského života – slunce – obsahuje vše, z čeho se skládá Země i lidské tělo, pokud nebylo drancováno. To znamená, pokud tělu dopřejeme správné množství vzduchu a živin, má schopnost vybrat si ty barvy slunce, které potřebuje. Když se oddáváme vzduchu nebo slunci, pokožka dýchá a naše aura na sebe bere potřebnou barvu a ostatní odmítá. Když cokoli jíme, pak jíme ve skutečnosti barvu slunce.
 

Zdroj: Viktoras Kulvinskas: Leben und Überleben: Kursbuch ins 21. Jahrhundert

On-line v němčině: https://web.archive.org/web/20000918070712/http://www.bfgev.de/kursbuch/

Překlad: Zuzka Salačová